Zpívající záchod? – Itálie

Zdravím všechny!

Čerstvé informace. Včera jsem se vrátila ze severní Itálie a při první příležitosti a dobré náladě jsem si sedla k notebooku, abych vám všechno řekla/napsala. Z Itálie bude určitě ještě jeden článek. Možná dokonce i více, ale to se dozvíte na konci tohoto článku. Přeji příjemnou zábavu:)

Celá dovolená začala ve středu odpoledne, kdy jsme měli vyjet na cestu v 16:00. Asi jste si všimli slova ,,měli”. Měli jsme, ale v 16:00 jsem teda rozhodně nevyjeli. Vyjely jsme asi v 17:05. Zase jsme jako obvykle nestíhali. Jako obvykle.

Jeli jsme ve čtyřech. Já, mamka, její kamarádka Alena z práce a její manžel Jára. Alenka s Jarouškem mají letité kamarády Italy a jezdí k nim často, minimálně třikrát do roka a teď nás vzali s sebou. Byla jsem nadšená, že se po dvou letech mohu někam podívat. Sice jen na čtyři dni, ale pořád lepší než nic.

Alena vlastní obrovské BMW. Bylo to moc příjemné, alespoň jsme se nemuseli vzadu s mámou moc mačkat s ostatními věcmi. Když jsme u těch věcí, velké BMW, ale stejně jsme to všechno museli skládat třikrát jinak, než se nám to tam v pohodě vešlo. Máma a já jsme si museli vzít ještě nějaké věci pod nohy, protože jinak by ten kufr opravdu už nešel zavřít.

V polovině cesty přibližně po čtyřech hodinách jsme projížděli Mnichovem. Nádherné město. Viděli jsme olympijský stadion, novou budovu BMW, starou budovu BMW, budovu Mercedesu. Celý Mnichov jsme od začátku do konce projeli za 14 minut. Opravdu jen za 14 a to jsme nejeli nijak zvlášť rychle. Zkuste si projet celou Prahu za 14 minut?

Nedaleko z Mnichovem jsme zastavili na benzínové pumpě. Protáhli jsme si nohy, najedli jsme se a šli jsme na záchod. Záchod stál 0.70 euro. A na záchodě se stalo něco, na co asi nikdy nezapomenu. Když vykonáte potřebu a chcete spláchnout, vysune se takový mechanismus, celé prkýnko se otočí a umyje. Opravdu nekecám čestný skautský, i když skaut nejsem. Popravdě jsem tam ještě tak dvě minuty stála a čekala, jestli třeba ten záchod nezačne zpívat nebo mi neukáže nějakou show alá fontána. No samozřejmě, že záchod mlčel, a tak jsem se vrátila zpátky do auta.

Z Německa jsme se za pár hodin dostaly do Rakouska, tam jsme zastavili na další pumpě. Teď to vysvětluje tak, že to byla malá chvilka, ale ono šest hodiny sedět v autě není tak pohodlné. No, jak už jsem řekl, po šesti hodinách jsme zastavili u pumpy v Innsbrucku. Vím, na co jste všichni zvědaví. Záchod byl naprosto normální. Možná to bylo tím, že byl zadarmo. Zase jsme se trochu najedli, napili (vody), protáhli si nohy a vyrazili jsme dál. Byla už tma, a tak nebylo vůbec vidět, že Innsbruck je celý obklopen vysokými štíty hor, to jsme mohli vidět až cestou zpět.

Potom jsem usnula, párkrát jsem se probudila, abych se otočila na druhou stranu, ale jinak jsem spala tvrdě. Máma mě probudila až na místě, ve vesničce Capriana v oblasti Trentina v severní Itálii, a řeknu vám bylo to peklo. Ani ne tak to místo, ale ten tlak v hlavě. Vesnička se totiž nachází ve výšce 1007 m.n.m a ve spánku člověk nepolyká, aby si ten tlak uvolnil. Bolest byla neuvěřitelná. Začala jsem polykat a zadržela jsem dech. V uších mi něco prasklo a ta velká bolest zmizela. Ne, že by zmizela úplně, ale ta největší byla pryč.

Z domečku naproti k nám vyběhla paní a začala se s Jarouškem a Alenkou objímat a líbat je na tváře. Moje překvapení ale bylo, když přiskočila ke mně a taky mě objímala a líbala na tváře. Nic jsem neřekla a ona hned ,,Julie, Juliette.” Pak objala mámu a ta taky dostala pusu na tvář. Představila se nám jako Anna Marie a u té jsme celé čtyři dny bydlely. Ale protože vám chci Itálii ukázat a povědět vám, co nejvíce rozhodla jsem se, že v jednom příspěvku se to napsat nedá. Tohle je první část a ke každému dni bude jeden článek. Máte se na co těšit, protože druhý den jsme jeli trh do Trenta a to bylo úžasné. Celá Itálie byla úžasná.

Příští část čekejte brzy.

Čtěte, pište, milujte a sledujte můj blog

S láskou Bee

PS: Moc děkuji za milé zprávy, které mi od vás chodí. Na Instagramu jsou už fotky z Itálie, tak se běžte mrknout tady.

4 Comments

    1. To byly. Byly opravdu nádherné a máš se opravdu na co těšit, akorát v ten den se mi nestal žádný trapas, takže to bude trošku nuda:) Děkuju za milí komentář

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *