Co je to vlastně štěstí? Myslím, že tohle nikdo moc neví. Víte to vy? Víte, co je to štěstí?
Dlouho mým hlavním cílem bylo štěstí. Pak jsem si přečetla citát:
,,Štěstí je cesta, ne cíl.”
V tu chvíli se mi zhroutil svět. Můj hlavní cíl přestal existoval a já byla na začátku. Úplně na začátku. Vůbec jsem to nechápala. Mým hlavním cílem je být šťastná! Být svobodná a dělat si co budu ten den chtít.
Snila jsem o velkých věcech.
Pak jsem si přečetla článek o štěstí a tam se dozvěděla, že štěstí nosíme jen v sobě. Že ho nemůžeme najít v cizině nebo s nějakou jinou osobou. Štěstí nosíme uvnitř sebe! Každý zvlášť a každý jiné štěstí.
Chvilku jsem byla naštvaná a myslela si, že je to naprostá blbost. Proč bych měla být šťastná teď? Teda, chci být šťastná teď, ale jak to mám asi udělat? Vždyť já se vidím na horách, kde je malá chaloupka, kterou máme s přítelem pronajatou a každé ráno se budíme s nádherným výhledem na hory. Celý den chodíme po horách, nebo je jen sledujeme z chaloupky. Večer opékáme buřty venku nad ohněm.
Sakra! Už jenom při té představě se usmívám od ucha k uchu. Pak představa zmizí a já nic necítím.
Ale nedávno jsem našla kousek svého štěstí a já vám chci trochu poradit, abyste i vy našli to své.
Můj minulý článek ,,Malé kouzlo a fáze bez energie” mi vykouzlil úsměv na tváři. Ten den se stalo takové malé kouzlo, ale druhý den zase nic. Úsměv i štěstí bylo pryč.
Pak jsem v autobuse potkala svoji kamarádku, kterou jsem už dlouhou dobu neviděla a celou cestu domů s ní prokecala každou vteřinu. Měla tolik zajímavých historek a nápadů, že mě prakticky nepustila ke slovu. Smáli jsme se spolu na celý autobus a já byla šťastná. Vůbec teď nechápu, proč jsem se sní přestala stýkat.
Přišla jsem večer domů a máma mi upekla domácí bezlepkový chleba, který miluji. A já za večer snědla půlku a s mámou seděla u televize, až do noci u filmu. Štěstí!
Jiný den jsem zašla do kavárny a objednala si jako vždycky. Cappuccino a croissant. Když mi přinesli kávu, měla jsem na kávě udělané srdíčko. Takové to v té mléčné pěně. To se mi ještě nikdy nestalo a to kafe mi chutnalo ještě víc než obvykle. Celý den jsem měla na tváři úsměv.
Myslím, že štěstí opravdu nosíme v sobě. Nazvala bych to možná i radostí. Někdo čte rád knížky, někdo chodí na procházky, někdo si hraje s dítětem na schovávanou nebo někdo jde rád na oslavu. Každý máme rád jiné věci, tak proč je neděláme? Proč neděláme věci u kterých jsme šťastní? Proč dáváme přednost něčemu jinému?
Tímto vás chci takzvaně lidově ,,nakopnout” do akce. Co vám dělá radost? Ale takovou tu opravdovou, která jde přímo ze srdce. U které se automaticky usmíváte.
Je to osoba? – Buďte s ní častěji. Jděte se spolu projít, nebo něco jiného.
Je to místo? – Tak tam běžte. Je to v zahraničí a co vám brání tam jet? Opravdu vám něco brání nebo je to jen strach?
Je to věc? – Kupte si ji ,pokud to jde. Dejte si ji doma na viditelné místo a pokaždé se na ní podívejte, když kolem ní projdete.
Štěstí nosíme každý uvnitř sebe, ale i ostatní ním ho můžou kousek dát. Tak berme.
Běžte a buďte šťastní!
Čtěte, pište a milujte
S láskou Bee
