Zdravím všechny!
Všichni to jednou za čas máme. Máme blok. Malířský, spisovatelský, kuchařský. Všechny tyto bloky mají jedno společné, tím je nedostatek inspirace. Každý to měl. Já nejsem vyjímka. Mezi první články tohoto blogu patřil i článek – 10 věcí, co dělat, když dojde inspirace ( na cokoliv). Článek byl úspěch a dneska po roce bych vám chtěla napsat pokračování:)
Co dělat, když dojde inspirace? Co dělat, když máme blok? Odpověď je až příliš jednoduchá. Udělejte to!
Pokud potřebujte napsat článek, tak začněte psát. Pokud chcete namalovat obraz tak jen do toho!
Já se všechny své bloky snažím překonávat takto, a pokud to nejde znám ještě pár řešení, která by tento problém mohla vyřešit.
Potvrzenou pravdou je to, že to, co nás baví nám jde. Proto chodím na kurzy tvůrčího psaní pod vedením Terezy Matouškové u nás v knihovně, v Praze. Terka má pro nás vždycky něco připraveného. Vyzkoušíme si odlišné formy psaní, než na které jsme zvyklí. Nejlepší na tom je, že je to zadarmo. Tímto kurzem se udržuji pořád aktivní. Třeba minule jsem dostala popis prostředí z pohledu diváka neboli popis bez emocí a jako téma jsem dostala dobu ledovou. Byla to legrace!
Když nemám inspiraci řeším jí kartičkami. Napíšu si na kousky papíru kraviny. Například pes, který štěká a Anežka Česká, kteří se musí utkat ve fantasy souboji na život a na smrt.
Jednou přinesla Terka na přednášku karty ,,Bylo nebylo.” Jsou to karty s osobami, prostředími nebo činnostmi. Každých deset minut jsme dostali další kartu a celý konečný výsledek měl dávat smysl. Zjistila jsem, jak zapracovat nečekané situace do příběhu, a nakonec ten příběh byl mnohem napínavější než moje první vize v hlavě.
Co tím chci říct? Pokud máte spisovatelský blok nebo jakýkoli blok, překonejte se a udělejte to. Pusťte si hudbu nahlas a malujte. Jezděte po plátně rukama, prsty, štětcem. Použijte divoké barvy. Neřiďte se hlavou, řiďte se vlastním srdcem.
Chybí vám inspirace na vaření? Vezměte brambory, ty uvařte a smíchejte je s veškerou zeleninou, kterou doma najdete. Potom, až budete vkládat první sousto do úst, je možné, že to jídlo bude nepoživatelné.
Článek bude nepoužitelný a plátno bude na vyhození. Nepropadejte špatným pocitům. Zkusili jste něco nového. Zariskovali jste, možná to nevyšlo teď, ale příště to vyjde.
A pokud to vyšlo na poprvé, oslavujte. Mějte radost z toho, co jste dokázali. Co jste uvařili, napsali, namalovali. Užívejte si ten svobodný pocit, který u toho máte.
Pomohla vám moje rada? Nepomohla? Snažili jste se více než 20 minut? Ano? Tak to pusťte.
Když to ani po dvaceti minutách nejde, tak to nejde. Dneska to nepůjde, ale to není důvod, proč by to nešlo zítra, pozítří. Dvacet minut je doba tak akorát, kdy zjistíte, že teď pro to není vhodná chvíle, uvolněte se. Uvařte si čaj, kafe a běžte dělat něco jiného.
Blok má každý. Bloger, spisovatel, kuchař, malíř, to je jedno. Dnes jsem vám dala radu, jak toto období překonat. Teď je jen a jen na vás, jestli se jí hodláte využít.
Mějte krásný slunečný den bez bloků.
Čtěte, pište, milujte
Souhlas. Podle mě je zkratka potrebny si uvedomit, ze i kdyz clovek ma pocit, že nic dobryho nevymyslí, když k tomu sedne a zkusí to, téměž vždycky z toho něco dobrýho vyleze 🙂
Sarushef blog
Zajimavy clanek. A jeste jednu radu: Treba prave neco delam a obiram se ruznymi myslenkami.Nahle me neco napadne.Nenecham tu myslenku odplout do neznama.Hned sednu a dam se do psani.A nemuze se od toho odtrhnout,dokud to nema hlavu a patu. A az si to nakonec prectu, citim se moc dobre.Psat je neco jako rozmlouvat s dobrym pritelem, i kdyz ten pritel jsem ja sama.O vsem se da neco napsat a neco dobreho z toho vzejde.
Poradim ještě jednu věc, která mi v poslední době začíná fungovat. Dát si psaní jako jednu z prvních věcí, kterou člověk ráno udělá. Je jedno, jestli to bude stránka, odstavec nebo dvě věty. Ale co nejdřív se toho každý den dotknout s tím, že dokud to neudělá, tak nemůže přikročit k něčemu dalšímu.
Zajímavá myšlenky. Velice dobrá a myslím, že v praxi se vyplatí. Asi jí začnu praktikovat. Děkuji za super nápad a komentář:)