Mezinárodní vztahy a Dívka se psem

Budu vám vyprávět pohádku.

Bylo, nebylo…

Byla jednou jedna dívka, která se rozhodla, že začne chodit na brigádu do knihkupectví. Na konci léta šla domů z deseti hodinové směny. Byla unavená a už se moc těšila domů. Když však přišla domů zjistila, že musí ještě vynést plasty do kontejnerů, protože se snaží recyklací šetřit naši planetu. Když šla zpátky, všimla si, že ve tmě na druhé straně je dívka se psem. Očividně byla zmatená. Potom na ní zavolala, přeběhla ulici a naší dívce říkala něco cizí řečí. 

Dívka se psem se rozhodla to zkusit v angličtině. Naše dívka se však angličtinu teprve učila, ale stejně se jí snažila poradit, jak nejlépe svou krkolomnou angličtinou dokázala. Dívka se psem se chtěla dostat na metro a naše dívka jí popsala cestu. Rozloučily se, ale naši dívku zachvátil divný pocit.

Na chvíli zaváhala, kousla se do rtu, ale pak se vydala nocí za dívkou se psem. Za chvíli ji dohnala, a už ji nešlo zastavit. Svoji krkolomnou angličtinou se jí představila a řekla jí o sobě všechno možné. Dívka se psem se představila jako Patrycja. Naše dívka se dozvěděla, že je z Polska a v Čechách je jen na dva týdny. Spí u kamarádů v bytě, oni jsou zrovna na dovolené. A tak se ty dívky bavily a bavily, až došly na rozcestí. 

Naše dívka řekla, že metro je ještě kousek dolů z kopce. Patrycja však řekla, že bydlí kousek od metra, a že se ztratila, ale odtud už trefí. A tak se dvě naprosto jiné dívky spřátelily. V malém obchůdku si na kousek účtenky na sebe napsaly kontakt a každá šla k sobě domů.

Potom se dívky sešly ještě několikrát do týdne. Procházely se se psem, seděli v parku a povídaly si. Chvíli v angličtině, chvíli v češtině. Navzájem si opravovaly chyby.

Povídaly si o životě, o cestování, o veganství. Zjistily, že k veganství mají obě stejný vztah. Naše dívka jí povídala o Praze, o jejích oblíbených místech, o památkách. O svých názorech, snech, přáních. Patrycja ji podporovala a ona jí vyprávěla o všech místech, kde byla ona. O rušném Londýně, klidné Itálii, nádherném Amsterdamu, o horách a písečných plážích.

Čas však plynul jako voda, a než se obě dívky nadály byl to jejich poslední den. Rozloučily se a slíbily se, že se zase uvidí na Vánoce. A tak jedna krásná letní pohádka měla šťastný konec.

Většina z nás byla vychovaná, abychom se báli. Báli se cizích lidí, neznámého, změn a odlišností. Já jsem se seznámila s úžasnou holkou, která mi zase o kousek otevřela oči. Nikdy bych ji nepoznala, kdybych se nekousla do rtu, neotočila se a nedoběhla jí. Děkuju za ty dny, kdy jsem mohla strávit s Patrycjou.

Ukázala mi toho tolik. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem se jí snažila naučit jazykolam. Potom vymyslela zase něco těžkého ona pro mě. Moc jsme se u toho nasmály. Zažila jsem s ní úžasné momenty. Tohle léto nemohlo skončit lépe.

A vás nabádám. Nebojte se. Mluvte anglicky a pokud to neumíte, tak se to naučte. Angličtina posouvá naše hranice o kilometry, a to za to stojí.

Čtěte, pište, milujte a věřte v pohádky

S mezinárodní láskou Bee

2 komentáře

  1. Pěkný příběh 🙂 seznámení s cizinkou jsem nezažila, ale když mám náladu tak se dám do řeči s cizím člověkem třeba v hospodě nebo ve frontě u pokladny a je to také moc příjemné, pak když se potkáme ve městě se na sebe z dálky usmíváme.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště